Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Bazální energetický výdej, bazální metabolický obrat neboli BMR (zkratka pochází z anglického názvu basal metabolic rate) je množství energie, které lidské tělo potřebuje pro udržení životních funkcí (tlukotu srdce, dýchání apod.) v úplném klidu. Klidovým stavem, který odpovídá bazálnímu energetickému výdeji, se rozumí: poloha vleže v klidu, bez pohybu, při normální tělesné teplotě, ráno nalačno, při okolní teplotě příjemné pro neoblečeného člověka, tj. v rozmezí 20–28 °C. BMR závisí mimo jiné na věku, pohlaví, výšce a hmotnosti. Spotřeba energie během fyzické aktivity se udává v násobcích bazálního energetického výdeje (který je pro každého člověka jiný, mj. v závislosti na pohlaví a tělesné konstituci), tedy v tzv. metabolických ekvivalentech (MET). Terminologická poznámka: K označení bazálního energetického výdeje se poměrně často používá zjednodušený název „bazální metabolismus“. Tento výraz je však poněkud zavádějící, neboť metabolismus označuje soubor chemických reakcí probíhajících v těle, nikoli množství energie v klidu. Viz také metabolický obrat, metabolický ekvivalent, celkový energetický výdej.

Celkový energetický výdej neboli TDEE (zkratka pochází z anglického názvu total daily energy expenditure) je množství energie, které každý člověk denně spotřebuje. TDEE se u různých lidí poměrně výrazně liší, neboť závisí na několika faktorech – například na pohlaví či věku, ale z velké míry také na úrovni tělesné aktivity (PAL). Během růstu, těhotenství nebo kojení spotřebuje tělo energie více. Velkou část TDEE tvoří bazální energetický výdej (BMR) a energetický výdej při pohybové aktivitě (EEPA). K tomu je ještě třeba připočíst energii, kterou tělo spotřebuje na trávení potravy – tzv. termický efekt potravy (TEF), který činí přibližně 8–10 % celkového energetického výdeje: TDEE = BMR + EEPA + TEF Tabulka 2: Orientační hodnoty celkového energetického výdeje (kcal/den)   Hodnota PAL 1,4 Hodnota PAL 1,6 Hodnota PAL 1,8 Dospělí muži ženy muži ženy muži ženy 19–24 let 2400 1900 2800 2200 3100 2500 25–50 let 2300 1800 2700 2100 3000 2400 51–65 let 2200 1700 2500 2000 2800 2200 65 let a starší 2100 1700 2500 1900 2800 2100 Těhotné Doporučené množství energie se u těhotných žen zvyšuje o 250 kcal denně ve druhém trimestru a 500 kcal denně ve třetím trimestru. Kojící Doporučené množství přijaté energie se u kojících (pokud výlučně kojí, tj. během prvních 4–6 měsíců) navyšuje cca. o 500 kcal/den Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také energetická bilance.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.

Bazální ganglia neboli bazální jádra (lat. nuclei basales) jsou oblasti šedé hmoty, které jsou uloženy hluboko uvnitř mozku, přesněji řečeno ve spodní části každé mozkové hemisféry. Jednotlivá bazální ganglia jsou obvykle označována latinskými názvy (neboť české názvy nejsou běžně zažité), například: nucleus caudatus, putamen, globus pallidus. Terminologická poznámka: Správnější než „bazální ganglia“ by bylo používat termín bazální jádra, neboť se jedná o shluky těl nervových buněk v oblasti centrálního nervového systému. Zažitý a hojně používaný termín „bazální ganglia“ je tedy technicky vzato nesprávný, neboť ganglia jsou struktury periferního nervového systému. Obrázek: Schematické znázornění polohy některých (nikoli všech) bazálních ganglií v mozku: nucleus caudatus (sestávající z anglicky označených částí caudate head + caudate body + caudate tail) a putamen jsou znázorněny oranžově, globus pallidus je znázorněn tmavožlutě. (Zdroj: By Lim S-J, Fiez JA and Holt LL (2014) How may the basal ganglia contribute to auditory categorization and speech perception? Front. Neurosci. 8:230. doi: 10.3389/fnins.2014.00230, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44994759)

Bazální metabolický obrat je jiný název pro bazální energetický výdej. Viz také metabolismus, metabolický obrat.

Bazální vrstva pokožky (lat. stratum basale epidermidis) je nejspodnější z pěti vrstev pokožky. Přímo pod bazální vrstvou se nachází škára. Bazální vrstva pokožky je tvořena především tzv. bazálními buňkami, které se neustále dělí a vznikají z nich keratinocyty. Mezi bazálními buňkami v této vrstvě pokožky jsou navíc rozptýleny dva další typy buněk: Merkelovy buňky a melanocyty. Obrázek: Vrstvy pokožky – mikroskopický snímek. Znázorněna je pokožka tlustého typu kůže (angl. thick skin), která se vyskytuje na dlaních a chodidlech a má pět vrstev (shora dolů): rohovou vrstvu (stratum corneum), jasnou vrstvu (stratum lucidum), zrnitou vrstvu (stratum granulosum), ostnitou vrstvu (stratum spinosum) a bazální vrstvu (stratum basale). Pod bazální vrstvou se nachází škára (dermis). V pokožce tenkého typu kůže (angl. thin skin) není přítomna jasná vrstva (stratum lucidum). (Zdroj: By Mikael Häggström, based on work by Wbensmith - File: WVSOM Meissner's corpuslce.JPG by Wbensmith. Layers were drawn according to image at Home Page of Deborah S. Dempsey, Department of Biological SciencesNorthern Kentucky University > V. SKIN > 2 LAYERS ([1]), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10759398 Viz také pokožka.

Bazální buňky jsou buňky, které se nacházejí v hlubokých vrstvách epitelu. Obvykle se jedná o relativně málo diferencované kmenové buňky, které zajišťují náhradu odumřelých epitelových buněk. Dělením bazální buňky vzniká: nová bazální buňka, buňka, která se postupně diferencuje (a zároveň je vytlačována směrem k vnějšímu povrchu epitelu). Bazální buňky se vyskytují například v pokožce, konkrétně v její bazální vrstvě. Jejich diferenciací vznikají keratinocyty, které postupně ztrácejí tekutinu, vystupují směrem na povrch a rohovatí. Z povrchu kůže se pak postupně odlupují nepatrné kožní šupinky. Kromě pokožky se bazální buňky vyskytují v mnoha dalších tkáních – například v čichovém epitelu, chuťových pohárcích, nadvarlatech, prostatě apod. Viz také buňka.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

Energetický nápoj je nápoj, který obvykle obsahuje velké množství kofeinu, cukru a některých dalších přísad, jako je např. taurin, karnitin apod. Tyto látky mají velmi rozmanité účinky na fungování lidského těla. Podle výrobců mají zvyšovat bdělost, pomáhat udržovat pozornost a dodávat člověku energii. Je však třeba brát v úvahu i to, že mohou mj. zvyšovat krevní tlak, srdeční frekvenci či dechovou frekvenci. Kromě toho se energetické nápoje vyznačují vysokým obsahem cukru, a proto i vysokým energetickým obsahem (okolo 500 kcal/l, v závislosti na značce). Jejich nadměrná konzumace proto může vést k nadváze či obezitě. Kromě cukru jsou typickými složkami energetických nápojů kofein a taurin. Silně propagovaný taurin však nemá vliv na zvýšení výkonu. Povzbuzující účinek má výhradně kofein, který se v energetických nápojích vyskytuje někdy ve velmi vysokém množství; to může vést k vedlejším účinkům, jako je nervozita, závratě nebo bolesti hlavy.

Energetický metabolismus je proces výroby energie z živin, přičemž „jednotkou“ energie jsou molekuly ATP. Metabolismus zahrnuje řadu vzájemně propojených metabolických drah, které mohou fungovat v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyslíku: při aerobním metabolismu (tedy za přítomnosti kyslíku) vzniká odbouráním jedné molekuly glukózy mnohem více molekul ATP než při anaerobním metabolismu (tedy bez přítomnosti kyslíku). Viz také metabolismus.